Progress Station
Vybudovaná na skalnatém pobřežním stanovišti se stanice Law-Racoviță rozvinula v sezónní vědecké pracoviště v Larsemannových vrších ve východní Antarktidě. Tato převážně nezaledněná pobřežní pahorkatina leží na Pobřeží Ingrid Christensenové u zálivu Prydz; její ráz určují obnažené skalní podloží, drobné ostrovy a ledovce. Rumunská stanice nese jména australského antarktického průzkumníka Phillipa Lawa a rumunského biologa Emila Racoviță, uznávaného průkopníka biospeleologie. Je součástí mezinárodní skupiny výzkumných stanic v Larsemannových vrších, významné nezaledněné studijní oblasti na kontinentu ovládaném antarktickým ledovým příkrovem.
Vygenerováno pomocí AI
Mezi sídly Australského antarktického území vyniká Progress Station jako ruská výzkumná základna u Prydzova zálivu. Leží v Larsemannových pahorcích, převážně bezledovcovém souboru skalnatých poloostrovů a ostrovů na Pobřeží Ingrid Christensenové. Stanice vznikla v roce 1988 a zajišťuje zázemí pro ruský antarktický výzkumný program i náročnou logistiku v této odlehlé části východní Antarktidy. Okolí určují nízké skály, ledovce, mořský led a široký obzor; během antarktického léta zde panuje mimořádně dlouhý den. Objevte další zajímavá místa prostřednictvím webkamer rozmístěných po Australském antarktickém území.
1 webkamera
Terén Australského antarktického území přechází od pobřežních ledových šelfů u Jižního oceánu k vyvýšené antarktické plošině ve vnitrozemí, a vytváří tak rozsáhlou oblast téměř úplně pokrytou ledem. Jeho východoantarktická část náleží k Východoantarktickému ledovému příkrovu, jedné z největších souvislých mas ledu na Zemi. Nejsou zde žádná stálá civilní města; lidská činnost se soustředí na vědecký výzkum a náročné zásobování polárních stanic. Území bylo roku 1936 převedeno z Británie pod australskou správu a australský nárok se řídí rámcem Antarktické smlouvy. Prozkoumejte, jak Australské antarktické území zapadá do širší východní Antarktidy, prohlédnutím webkamer v okolí.
3 webkamery
Mezi polárními oblastmi Země Antarktida vyniká jako nejchladnější, nejsušší a největrnější kontinent. Její mohutný ledový příkrov obsahuje většinu sladké vody uložené v ledu na planetě a Transantarktické pohoří rozděluje velkou část území na východní a západní Antarktidu. V oblasti Rossova moře vytvářejí mořský led a volná hladina prostředí pro tučňáky, tuleně i mořské ptáky během krátkého jižního léta. Antarktida nemá stálé obyvatelstvo, přesto zde působí mezinárodní vědecké stanice v rámci systému Antarktické smlouvy z roku 1959, zaměřeného na mírovou vědeckou spolupráci. Chaty výprav Roberta Falcona Scotta a Ernesta Shackletona u Rossova ostrova připomínají počátky polárního průzkumu. Najděte související webkamery v okolí a poznejte Antarktidu v širších souvislostech.
17 webkamer