Kaiyo
Kaiyo leží podél tichomořského pobřeží v jižní části prefektury Tokushima, kde zalesněné kopce klesají k malým zátokám, skalnatým mysům a úzkým pásům osídleného pobřeží. Obec zabírá část jihovýchodního okraje ostrova Šikoku; jeho členité břehy zde omývá otevřený Pacifik, nikoli chráněné Vnitřní moře. Do oceánu na území obce ústí řeka Kaifu a komunikace i železnice se drží omezeného rovného prostoru mezi vodou a svahy. Kaiyo vzniklo roku 2006 sloučením někdejších měst Kainan, Kaifu a Shishikui. Rybářské osady, pláže a zalesněné výšiny dávají této části Tokushimy výrazně přímořský, venkovský ráz.
Vygenerováno pomocí AIKaiyō leží při tichomořském pobřeží na jihovýchodě prefektury Tokušima, kde zalesněné svahy ostrova Šikoku klesají k členitému břehu. Město vzniklo roku 2006 sloučením obcí Kaifu, Kainan a Šišikui a spojuje rybářské osady s plážemi vystavenými pacifickému příboji; Šišikui patří mezi místní surfařská místa. Zajímavostí je služba dvourežimových vozidel železnice Asa Coast Railway, která jedou po kolejích i běžných silnicích a z Awa-Kainan pokračují směrem do sousední prefektury Kóči. Prohlédněte si další webkamery v prefektuře Tokušima a porovnejte pobřežní prostředí v okolí Kaiyō.
2 webkameryMezi regiony Japonska prefektura Tokushima vyniká řekou Jošino, jejíž široký dolní tok ústí u města Tokushima do průlivu Kii. Leží na východě ostrova Šikoku a od říční nížiny přechází do členitého vnitrozemí i pobřeží obráceného k Tichému oceánu. V Narutském průlivu vytvářejí silné přílivové proudy známé víry Naruto mezi Šikoku a ostrovem Awadži. Nejznámější místní tradicí je Awa Odori, srpnový taneční festival v hlavním městě prefektury, který ulice naplňuje hudbou a průvody tanečních skupin. Někdejší provincie Awa dala jméno také zdejší tradici barvení indigem. Pokračujte dalšími webkamerami z této oblasti a sledujte, jak se východní Šikoku propojuje s průlivem Kii a Vnitřním mořem Seto.
33 webkamerMezi zeměmi východní Asie vyniká Japonsko sopečným souostrovím, které sahá od chladného Hokkaida po subtropickou Okinawu. Hora Fudži, nejvyšší vrchol země, se zvedá ve střední části Honšú; osídlení, rybolov i dopravu po staletí ovlivňují Tichý oceán a Vnitřní moře Seto. Tokio spojuje intenzivní městský život s významnými muzei a svébytnými čtvrtěmi, zatímco Kjóto uchovává chrámy, zahrady i odkaz císařského dvora. Cestování má proměnlivý rytmus podle ročních dob — jarní hanami střídá podzimní zbarvení listí. Kuchyně se region od regionu liší: sushi, ramen i místní speciality vycházejí z pobřeží, podnebí a zemědělství. Prozkoumejte okolní místa s webkamerami, která nabízejí doplňující pohledy na japonské ostrovy, města a horské oblasti.
1,3 tis. webkamer








