Ichikawa
Ičikawa funguje jako říční sídlo v prefektuře Čiba již od období Edo. V Tadžiri vede odlehčovací kanál Edo-gawa po hranici mezi Ičikawou a tokijským obvodem Edogawa. Široký tok je součástí systému řeky Tone; vznikl na počátku 20. století jako protipovodňové dílo pro nížiny na východ od Tokia. Rákosové porosty, travnaté náspy a mosty zde vytvářejí otevřený říční pás v těsném sousedství husté městské zástavby. Nedaleká čtvrť Gyōtoku byla v období Edo významným střediskem výroby soli pro Edo. Vodní dílo tak dodnes určuje podobu okraje metropolitní oblasti Tokia.
Vygenerováno pomocí AIIčikawa plnila úlohu říčního přechodu přes řeku Edo v severozápadní části prefektury Čiba již od období Edo. Na protějším břehu leží Tokio, zatímco území města pokračuje z nížin k náhorní plošině Konodai a na jihu dosahuje Tokijského zálivu. Chrám Nakayama Hokekyo-ji, založený roku 1260, patří k významným chrámům Ničirenovy buddhistické školy a uchovává ráz starého chrámového okrsku. Ičikawa je známá také pěstováním hrušní; sezonní sady a prodej ze dvora jsou součástí místního života. Poloha mezi Tokiem, řekou Edo a zálivem dává převážně obytnému městu metropolitní, ale stále lokální charakter. Prohlédněte si další webkamery v okolí a lépe poznejte vztah Ičikawy a dolního toku řeky Edo k okolní krajině.
1 webkameraPrefektura Čiba zaujímá poloostrov Bósó při tichomořském pobřeží Japonska. Její západní břeh lemuje Tokijský záliv, zatímco východní a jižní pobřeží omývá Tichý oceán; velkou část severní hranice vymezuje řeka Tone. Vedle měst napojených na tokijskou metropolitní oblast zde leží rýžová pole, rybářské přístavy i pobřežní letoviska. Ve městě Narita stojí významný buddhistický chrám Naritasan Shinshō-ji, založený roku 940, a nachází se zde také mezinárodní letiště Narita. Dlouhé písečné pobřeží Kujūkuri doplňuje spojení Tokyo Bay Aqua-Line do prefektury Kanagawa. Objevte další zajímavá místa prostřednictvím webkamer rozmístěných po celé prefektuře Čiba.
21 webkamerMezi zeměmi východní Asie vyniká Japonsko sopečným souostrovím, které sahá od chladného Hokkaida po subtropickou Okinawu. Hora Fudži, nejvyšší vrchol země, se zvedá ve střední části Honšú; osídlení, rybolov i dopravu po staletí ovlivňují Tichý oceán a Vnitřní moře Seto. Tokio spojuje intenzivní městský život s významnými muzei a svébytnými čtvrtěmi, zatímco Kjóto uchovává chrámy, zahrady i odkaz císařského dvora. Cestování má proměnlivý rytmus podle ročních dob — jarní hanami střídá podzimní zbarvení listí. Kuchyně se region od regionu liší: sushi, ramen i místní speciality vycházejí z pobřeží, podnebí a zemědělství. Prozkoumejte okolní místa s webkamerami, která nabízejí doplňující pohledy na japonské ostrovy, města a horské oblasti.
1,3 tis. webkamer








