Heremence: Bunker - Grande Dixence
Hérémence se rozkládá podél řeky Borgne ve Valais; tato poloha po staletí spojovala rozptýlené alpské osady s vysokohorskými pastvinami a dnes je součástí jednoho z hlavních švýcarských hydroenergetických území. Na území obce leží přehrada Grande Dixence, která v údolí Val des Dix zadržuje jezero Lac des Dix. Její 285 metrů vysoká betonová hráz byla dokončena roku 1961 a je nejvyšší tížní hrází na světě. Nádrž napájí voda zachycená v okolních alpských povodích pro soustavu Grande Dixence. Samotná Hérémence si uchovala ráz horské obce Valais, zatímco silnice k přehradě stoupá výrazně technicky přetvořeným vysokohorským terénem.
Vygenerováno pomocí AIHérémence leží v údolí Dixence ve Valais, kde strmé alpské svahy stoupají směrem k vysoko položenému údolí Val des Dix. Na území obce se nachází přehrada Grande Dixence, která se svými 285 metry patří mezi nejvýraznější technické stavby Švýcarska a je nejvyšší gravitační přehradou na světě. V centru obce upoutá kostel Saint-Nicolas, dokončený v roce 1971 podle návrhu švýcarského architekta Waltera Marii Förderera; charakterizuje ho výrazná betonová brutalistní architektura. Hérémence náleží k frankofonní části kantonu Valais, jejíž horské oblasti formovalo zemědělství i vodní energetika. Prohlédněte si okolní webkamery a poznejte Hérémence v širším kontextu Valaiských Alp.
4 webkameryValais spojuje vysokohorský ráz s vinařským životem v údolí způsobem, který odráží jeho polohu mezi údolím Rhôny a Penninskými Alpami. Tyto souřadnice leží ve Val d’Anniviers, bočním údolí, jímž řeka Navizence směřuje na sever k Rhôně a kde jsou horské obce rozloženy na svazích pod vysokými štíty. Celý kanton formují ledovce, alpské pastviny i široké a úrodné dno hlavního údolí. Valais je největším švýcarským vinařským kantonem; tradiční bisses, otevřené zavlažovací kanály, připomínají dlouhé přizpůsobování suchých slunných svahů zemědělství. Prohlédněte si další webkamery z okolí a rozšiřte si pohled na Valais.
242 webkamerŠvýcarsko se táhne od pohoří Jura na severozápadě k Alpám na jihu a zahrnuje centrální náhorní plošinu s městy, jezery i zemědělskou krajinou. V Alpách pramení Rýn, zatímco Ženevské jezero tvoří část jihozápadní hranice země. Curych, Ženeva a Basilej patří k hlavním městským centrům, ale pro řadu oblastí jsou stále zásadní horské železnice a průsmyky. Němčina, francouzština, italština a rétorománština jsou čtyři národní jazyky a podtrhují výraznou kantonální rozmanitost. Matterhorn nad Zermattem patří k nejznámějším evropským vrcholům; Federální listina z roku 1291 je spojována se švýcarskou zakladatelskou tradicí. Pokračujte přes webkamery v okolí a poznejte různé části Švýcarska.
1,5 tis. webkamer








