Nikko
Síň Sanbucudó chrámu Rinnódži zaujímá zalesněný chrámový okrsek na úpatí pohoří Nikkó v prefektuře Točigi. Jde o hlavní stavbu buddhistického chrámu Rinnódži, který podle tradice založil mnich Šódó Šónin roku 766. Název „Síň tří buddhů“ odkazuje na trojici velkých pozlacených soch v interiéru: Amidu, Senju Kannon a Bató Kannon. Chrám představuje buddhistickou stránku náboženské krajiny Nikkó, doplněnou blízkými šintoistickými svatyněmi. Městem v horské kotlině protéká řeka Daiya a jeho svatyně a chrámy jsou zapsány na seznamu světového dědictví UNESCO.
Vygenerováno pomocí AIJen málokteré město v prefektuře Točigi má dějiny tak úzce spjaté s šógunátem Tokugawa jako Nikko. Město vyrostlo kolem svatyně Nikkó Tóšó-gú, kde je uctíván Tokugawa Iejasu; její zdobné stavby z počátku 17. století jsou součástí památky UNESCO Svatyně a chrámy v Nikkó. Oblastí protéká řeka Daiya pod horami národního parku Nikkó a rumělkově červený most Šinkjó označuje cestu k chrámovým a svatynním okrskům. Správní území Nikka sahá také k jezeru Čúzendži a vodopádu Kegon. Prohlédněte si další webkamery v okolí a zjistěte, jak Nikko souvisí s širší krajinou prefektury Točigi.
3 webkameryPrefektura Točigi je v Japonsku nejznámější díky památkám Nikko, zapsaným na seznamu UNESCO. Leží severně od tokijské metropolitní oblasti a její území přechází z nížin Kantó do zalesněných hor a sopečné krajiny v okolí Nikko a Nasu. Prefekturou protéká řeka Kinugawa, u níž vyrostlo lázeňské město Kinugawa Onsen. Svatyně Tóšógú v Nikko je zasvěcena Tokugawovi Iejasuovi a proslula mimořádně zdobnými řezbami; patří k místní světové památce. Točigi je známé také pěstováním jahod a keramikou z města Mašiko. Prohlédněte si další webkamery z okolí a rozšiřte si pohled na prefekturu Točigi.
12 webkamerMezi zeměmi východní Asie vyniká Japonsko sopečným souostrovím, které sahá od chladného Hokkaida po subtropickou Okinawu. Hora Fudži, nejvyšší vrchol země, se zvedá ve střední části Honšú; osídlení, rybolov i dopravu po staletí ovlivňují Tichý oceán a Vnitřní moře Seto. Tokio spojuje intenzivní městský život s významnými muzei a svébytnými čtvrtěmi, zatímco Kjóto uchovává chrámy, zahrady i odkaz císařského dvora. Cestování má proměnlivý rytmus podle ročních dob — jarní hanami střídá podzimní zbarvení listí. Kuchyně se region od regionu liší: sushi, ramen i místní speciality vycházejí z pobřeží, podnebí a zemědělství. Prozkoumejte okolní místa s webkamerami, která nabízejí doplňující pohledy na japonské ostrovy, města a horské oblasti.
1,3 tis. webkamer








