Pervouralsk

Pervouralsk leží u řeky Čusovaja ve Sverdlovské oblasti, kde se zalesněné západní svahy Středního Uralu přibližují k tradiční hranici Evropy a Asie. Čusovaja patří do povodí Kamy a spojuje zdejší vrchovinu s říčními cestami vedoucími dále na západ. Město vyrostlo kolem Vasiljevsko-šajtanských železáren, které zahájily výrobu železa roku 1732; důležitou součástí jeho identity zůstává výroba trubek. Nedaleké památníky hranice Evropy a Asie připomínají zvláštní postavení Uralu mezi dvěma kontinenty. Charakter místa určují lesy, říční údolí i průmyslové čtvrti. Prohlédněte si další webkamery z okolí a poznejte, jak tato část Středního Uralu navazuje na sousední regiony.

Pohoří Ural určuje podobu velké části Sverdlovské oblasti – lesy a nerostné suroviny zde dlouhodobě formovaly osídlení i těžký průmysl. Východní svahy přecházejí do širokých říčních údolí Západosibiřské nížiny a řeka Tura odtud směřuje přes Tobol do povodí Obu. Jekatěrinburg, správní středisko oblasti, vznikl roku 1723 u železářských závodů na řece Iseť a dodnes patří k hlavním kulturním i průmyslovým městům Uralu. Oblastí zároveň prochází tradičně vymezovaná hranice Evropy a Asie, připomínaná na několika místech podél Uralu. Pokračujte přes blízké webkamery a poznejte různé části Sverdlovské oblasti.

Rusko působí jako velmoc mezi Evropou a Asií už od 16. století. Jeho území protíná jedenáct časových pásem: od pobřeží Baltu a Východoevropské roviny přes Ural až k Tichému oceánu. Volha, nejdelší řeka Evropy, protéká oblastmi spojenými s formováním ruského státu; sibiřský Bajkal je nejhlubším jezerem světa. Moskevský Kreml a Rudé náměstí patří k nejznámějším symbolům hlavního města, zatímco petrohradská Ermitáž sídlí v Zimním paláci. Pravoslavné chrámy, ruská literatura, balet i dálkové železniční tratě dokreslují zemi s výrazně odlišnými regiony. Pokračujte dalšími webkamerami z Ruska a sledujte, jak tato část severní Eurasie navazuje na okolní regiony.