Opatija: Falalelići ulica

Mezi městy Přímořsko-gorskokotarské župy Opatija vyniká svou tradicí jadranského lázeňského střediska. Leží u Kvarnerského zálivu pod svahy pohoří Učka a výrazně se rozvinula za Rakouska-Uherska, kdy se na sklonku 19. století stala vyhledávaným zimním letoviskem. Hotel Kvarner, otevřený roku 1884, připomíná počátky zdejšího moderního cestovního ruchu. Dvanáctikilometrová pobřežní promenáda Lungomare spojuje Opatiji s Voloskem a Lovranem; podél ní se střídají parky, vily a místa ke koupání. K seafrontu neodmyslitelně patří i socha Dívky s rackem. Prohlédněte si webkamery v okolí a poznejte Opatiji v širších souvislostech Kvarneru.

Území Primorsko-goranské župy přechází od jadranských ostrovů a pobřežních zálivů na jihozápadě k zalesněné vysočině Gorského kotaru na severovýchodě, což mu dává výrazně přímořsko-horský ráz. Kvarnerský záliv propojuje přístavní Rijeku s ostrovy Krk, Cres a Lošinj; jižněji pobřeží místy lemuje Velebitský průliv. Rijeka je hlavním chorvatským námořním přístavem a v roce 2020 nesla titul Evropské hlavní město kultury. Ve vnitrozemí vytvářejí lesnaté svahy a kras Gorského kotaru výrazný protipól otevřenému pobřeží i ostrovním sídlům. Prohlédněte si další webkamery z okolí a rozšiřte si pohled na Kvarner a Primorsko-goranskou župu.

Chorvatsko zaujímá dlouhé jadranské pobřeží v jihovýchodní Evropě. Členité břehy lemují ostrovy a zátoky, zatímco ve vnitrozemí se zvedají Dinárské hory a na východě tvoří Dunaj část státní hranice. Dubrovník proslavily hradby obepínající historické jádro, Split pak Diokleciánův palác, římský komplex z počátku 4. století. Národní park Plitvická jezera spojuje soustava terasovitých jezer a vodopádů; na seznamu UNESCO je od roku 1979. Záhřeb, istrijské olivovníky i slavonské vinohrady ukazují rozdílné podoby země. Prozkoumejte blízké lokality s webkamerami, které přinášejí další pohledy na Jadran a chorvatské vnitrozemí.