Zlatar-Bistrica: Martinečka Ulica - Zagrebačka ulica

Zlatar Bistrica leží v nízkém údolí řeky Krapiny v chorvatském Krapinsko-zagorském kraji. Obec patří k oblasti Chorvatské Záhoří, jejíž charakter utvářejí obdělávaná pole, zalesněné svahy a síť menších sídel. Místní železniční stanice leží na trati spojující Záhřeb a Varaždín, tedy dvě významná města severního Chorvatska. Výrazným bodem obce je farní kostel svatých Petra a Pavla; okolní venkov přitom zůstává důležitou součástí jejího každodenního rytmu. Pokračujte dalšími webkamerami z okolí a poznejte, jak tato část Chorvatského Záhoří navazuje na širší region.

Mezi chorvatskými regiony vyniká Krapinsko-zagorská župa zvlněnými, vinicemi pokrytými kopci oblasti Hrvatsko zagorje a mimořádným neandertálským dědictvím. Leží na severu země nedaleko slovinských hranic a její vnitrozemský ráz určují především řeky Sutla a Krapina, nikoli jadranské pobřeží. Správním centrem je Krapina s nalezištěm Hušnjakovo, kde byly na přelomu 19. a 20. století zkoumány významné nálezy neandertálců; jejich příběh přibližuje Muzeum krapinských neandertálců. K charakteru kraje patří také lázeňská města, kostely a vinařská tradice. Prohlédněte si další webkamery v regionu a porovnejte krajinu i prostředí napříč Krapinsko-zagorskou župou.

Chorvatsko zaujímá dlouhé jadranské pobřeží v jihovýchodní Evropě. Členité břehy lemují ostrovy a zátoky, zatímco ve vnitrozemí se zvedají Dinárské hory a na východě tvoří Dunaj část státní hranice. Dubrovník proslavily hradby obepínající historické jádro, Split pak Diokleciánův palác, římský komplex z počátku 4. století. Národní park Plitvická jezera spojuje soustava terasovitých jezer a vodopádů; na seznamu UNESCO je od roku 1979. Záhřeb, istrijské olivovníky i slavonské vinohrady ukazují rozdílné podoby země. Prozkoumejte blízké lokality s webkamerami, které přinášejí další pohledy na Jadran a chorvatské vnitrozemí.