Crikvenica: Gradska luka Crikvenica - Mala Palada
Vinodolský průliv utváří prostředí Crikvenice — přímořské město v Kvarneru se táhne po chráněném pevninském břehu naproti ostrovu Krk. Gradska luka Crikvenica je jeho hlavním přístavem, v němž se setkávají rybářské a výletní lodě, menší jachty i nábřežní promenáda; Mala Palada patří k této přístavní části pobřeží. Za molem stoupá zástavba v úzkém pásu mezi Jadranem a zalesněnými svahy. Crikvenica vyrostla kolem paulánského kláštera, který roku 1412 založil Nikola IV. Frankopan. Kostel Nanebevzetí Panny Marie dal městu jeho jméno. Přístav dodnes tvoří praktické centrum místního lodního provozu i života u moře.
Vygenerováno pomocí AI
Crikvenica se rozkládá na chráněném pevninském pobřeží Vinodolského kanálu v chorvatské Přímořsko-gorskokotarské župě. Potok Dubračina zde ústí do Jaderského moře a přes kanál se zvedá ostrov Krk. Dlouhá pobřežní promenáda propojuje přístav, městské pláže i sousední letoviska Dramalj a Selce, takže život města se přirozeně odehrává u moře. Crikvenica se jako klimatické a lázeňské středisko rozvíjela už od konce 19. století a hotel Therapia připomíná počátky této tradice. Jméno města souvisí s kostelem Nanebevzetí Panny Marie a paulínským klášterem, které roku 1412 založil Nikola IV. Frankopan. Pokračujte přes webkamery v okolí a poznejte různé části Crikvenice a kvarnerského pobřeží.
2 webkamery
Území Primorsko-goranské župy přechází od jadranských ostrovů a pobřežních zálivů na jihozápadě k zalesněné vysočině Gorského kotaru na severovýchodě, což mu dává výrazně přímořsko-horský ráz. Kvarnerský záliv propojuje přístavní Rijeku s ostrovy Krk, Cres a Lošinj; jižněji pobřeží místy lemuje Velebitský průliv. Rijeka je hlavním chorvatským námořním přístavem a v roce 2020 nesla titul Evropské hlavní město kultury. Ve vnitrozemí vytvářejí lesnaté svahy a kras Gorského kotaru výrazný protipól otevřenému pobřeží i ostrovním sídlům. Prohlédněte si další webkamery z okolí a rozšiřte si pohled na Kvarner a Primorsko-goranskou župu.
68 webkamer
Chorvatsko zaujímá dlouhé jadranské pobřeží v jihovýchodní Evropě. Členité břehy lemují ostrovy a zátoky, zatímco ve vnitrozemí se zvedají Dinárské hory a na východě tvoří Dunaj část státní hranice. Dubrovník proslavily hradby obepínající historické jádro, Split pak Diokleciánův palác, římský komplex z počátku 4. století. Národní park Plitvická jezera spojuje soustava terasovitých jezer a vodopádů; na seznamu UNESCO je od roku 1979. Záhřeb, istrijské olivovníky i slavonské vinohrady ukazují rozdílné podoby země. Prozkoumejte blízké lokality s webkamerami, které přinášejí další pohledy na Jadran a chorvatské vnitrozemí.
378 webkamer